Londýn 2012

26. srpna 2012 v 21:24 | Bety |  Výlety
Jak jsem si to užila? Naprosto báječně. Čtyři dny stačily k tomu, abych si Londýn tak moc oblíbila. Velká Británie již od mala, byla mým nejoblíbenější státem. Vždycky jsem chtěla žít ve Skotsku. No jo, ani nevím co mě k tomu táhlo. Asi to, že mí bráchové jezdili na prázdniny do Edinburghu, kde chodili do školy a učili se anglicky. Ráda bych jela na jazykový kurz zrovna do Edinburghu. No, chtěla jsem tím říct, jak moc jsem se do Londýna těšila. A tak tedy zpátky k Londýnu.

1.den

1. Z domů jsme vyjeli autem ráno ve tři hodiny a jeli na Ruzyň. Kde jsme vše vyřídili, stihli si dát ještě kafe a nasedli do letadla. Do Londýna jsme přijeli kolem osmé ráno na letiště. Bohužel ne na Heathrow, ale na Luton. Nedalo se nic dělat a sedli do taxíku a jeli asi 50 minut k našemu hotelu. V hotelu jsme si nechali kufry a rozhodly se nejdříve podívat po památkách Londýna. Jelikož má mamka byla v Londýně již po několikáté, rozhodla, kam půjdeme nejdřív. (já, bratr, mamka)

Nejdříve jsme navštívili Westminsterské opatství. Chrám, kde jsou pohřbeni angličtí panovníci. Po návštěvě opatství jsme se vydali do Westminsterského paláce, což je sídlo parlamentu Spojeného království. Myslela jsem si, že budeme moct palác samostatně projít, ale hned u vchodu nás neplánovaně odchytila průvodkyně, kterou jsme museli po celou dobu prohlídky následovat. Samozřejmě mluvila anglicky. Anglicky umím celkem dobře, ale jak parlament schvaluje zákony, či co, to jsem se opravdu nechytala. Průvodkyně dál a dál žvatlala, takže celá prohlídka pro mě byla neskutečně nudná. Odejít jsme nemohli, jelikož průvodkyně "přikázala", že po celou dobu prohlídky musíme zůstat ve stejném počtu a následovat pouze ji. Abychom se náhodou neodpojili a pod závěsem nenechali bombu. Prohlídka trvala neskutečně dlouhou hodinu a půl. Po opuštěni paláce jsem naprosto ztratila náladu.

Po úžasné a záživné prohlídce parlamentu jsme si chytli taxíka (miluju Londýnské taxíky!) a jeli zpátky k hotelu. Kde jsme si dali oběd v Pizzahut. Strašný blaf. Nakonec jsme odešli nadobro do našeho velmi útulného pokoje na hotelu. Když říkám útulného, myslím tím velmi, ale velmi malého a stísněného. Pokoj luxusní byl, to ano. Ale o místo byla nouze. V pokoji jsme okamžitě zalomili a spali až do nějakých 4 hodin? (vůbec nemám tušení)

Po šlofíku jsme se rozhodli jít zpátky do Londýna, tentokrát přes Hyde park. Když jsme přešli celý Hyde park, zaběhli jsme do nákupního domu, kde jsme pobyli pěkné dvě hodiny. Poté i přes velmi bolavé nohy jsme šli zpátky přes Hyde park, kde jsme potkali ohromný počet Muslimů zahalených od hlavy až k patě. Šli jsme směrem k našemu hotelu, kde jsme zamířili do Čínské restaurace. Já si dala kuře v citrónové omáčce a bratr kachnu v pomerančové. To jsme však neměli dělat. Nic tak nechutného jsem snad ještě nejedla. Představte si, že nakrájené kuře pokapete nějakou citrónovou šťávou (třeba tu od Jupí) a pak to pěkně papali. To samé si představte s kachnou a pomerančem. Nakonec jsme opět zavítali do našeho milovaného pokoje, kde jsme velmi rychle usnuli a tak náš 1. Den v Londýně skončil.

2.den

Druhý den jsme se rozhodli jet mimo Londýn a zajet k jihu Anglie. Takže jsme velmi brzy, dorazili na nádraží Viktoria, kterým jsem byla naprosto unešená. Krásné, čisté nádraží plné Londýňanů! Krásný pohled, na byznysmany v oblecích, chvátající do práce. V Londýně je nejspíš rychlejší jet ráno do práce vlakem, než autem po zacpaných ulicích. A říkám vám, tím vlakem bych jezdila hned. Na nádraží jsme nasedli do vlaku jedoucího do města Ashfordu. Vlakem jsem byla také velmi překvapená. To se s českými drahami nedá absolutně srovnat. Vlak byl čistý, naprosto tichý, prostě báječný.

Po příjezdu do Ashfordu jsme dorazili do místní půjčovny aut. Kde jsme si půjčili BMW. Má mamka řídila, ale někdy jí to dělalo menší problémy. Přeci jenom jezdit na opačné straně, než na straně, na kterou jste celý život zvyklí, je trošku obtížné. Autem jsme dojeli do Canterbury, kde stojí jedna z nejstarších a nejznámějších katedrál v Anglii, kterou jsme navštívili. Poté jsme prošli i město Canterbury, kde jsme si dali kafe.



Pak jsme opět nasedli do auta a řídili si to rovnou do Rye. Cestou jsme se stavili na pobřeží, kde to nehorázně foukalo, mně se tam ale vážně líbilo. Především tam byli velmi přátelští racci, kteří mi krásně pózovali. A abych to nebyla já, nefotila jsem nic jiného než racky. Na pobřeží byla vážně zima, ale pro otužilé Angličany bylo léto. Takže se v moři bez problémů koupali a má rodina pouze (s odpuštěním) čuměla. Na pobřeží jsme si dali v místním stánku párek v rohlíku, po kterém nám nebylo zrovna nejlíp. S rozcuchanými účesy jsme nasedli do auta a dojeli do Rye, kde jsem nafotila skvělou sérii depresivních fotek, o niž jsem se zmínila v předešlém článku. Po focení na místě, které se až moc podobalo hřbitovu, jsme si zašli prohlédnout Rye. V místní kavárně jsme si dali čaj o páté a já neuvěřitelně hnusný zázvorový perník, po kterém mě bolelo v krku. Čaj nás nakopl a my kolem páte se vraceli do Ashfordu vrátit auto. Z Ashfordu jsme dojeli vlakem zpátky do Londýna. Nakonec jsme si zašli do restaurace, tentokrát italské, kde se těstoviny jíst celkem daly. Tím náš den končil a my jeli do hotelu se vyspat na další den.

3.den

3. Jsou prázdniny a zrovna v tuhle dobu je zevnitř přístupný Buckinghamský palác. Samozřejmě to jsme si nemohli nechat ujít a do paláce zamířili. Prošli jsme státní místnosti, viděli spoustu obrazů a tak dále. Ale pozor, tentokrát bez průvodce! Všude se hlídalo, ale prohlídka byla příjemná naopak od prohlídky po parlamentu. A to zde, v Buckinghamském paláci žije královna. Měli by si to trošku poupravit. Po prohlídce paláce jsme se šli projít do St. James´s park. Kde byli ty nejpřátelštější veverky, co jsem kdy viděla. :D heh.. Né, vážně. Stačilo zaluskat prsty (což já moc dobře neumím) a veverka okamžitě přiběhla a očekávalo něco k snědku. Ale byla tak rychlá, že se žádné pěkné fotky nepovedly. Škoda, ale mám v plánu do Londýna opět brzy vyrazit.

Mimo veverky byly v parku i pěkné husy. Husy jsem fotila poprvé v životě a moc pěkně mi pózovali, mnohem lépe než zrzavé veverky. Po nafocení hus a úžasu nad tím jaké oranžové obroučky kolem očí mají, jsme se vydali taxíkem k London Eye. Musím vám však s lítostí oznámit, že v Oku jsme se neprojeli, jelikož takovou frontu se nám čekat vážně něchtělo (to jsem netušili, jaké fronty nás čekají!). Místo prohlídky v Londýnském oku, jsme vyrazili metrem k Tower bridge. Co k němu říct? Pěkný most.
Nedostali jsme se moc blízko, jelikož mé páskové sandály se agresivně zařezávaly do mých už otlačených noh. Takže jsme se vycvakli na dalekém molu a hurá jeli vlakem k známému muzeu voskových figurín Madame Tussaud. Tam jsem se těšila, to přiznávám. Nadšení mě však opustilo, když jsem spatřila opravdu velmi dlouhou frontu na vstupenky. S bráchou jsme si řekli, že když už jsme sem dojeli, tu patnáctimetrovou (?) frontu k budově přežijeme. No, přežili jsme, ale mýlili jsme se. Když jsme došli k budově, zjistili jsme, že lístky se neprodávají hned u okýnka. Zahlédli jsme pouze velmi dlouhého "hada" z provazů a obří frontu stojících lidí v přízemí. Když jsme se však dostali blíž, zjistili jsme, že fronta zvesela postupuje po schodech do druhého patra. Muzeum jsme však neopouštěli se slovy "Když už jsme vystáli až sem, neodejdeme". Nakonec jsme se dočkali a po dvou hodinách čekání ve frontě, jsme se dostali k pokladně.



No jistě, princ Harry. Možná je rezatý, ale je to princ! Z muzea jsme si vzali taxíka a dojeli do hotelu, kde jsem si šla lehnout, protože den mi dal vážně zabrat. Po vzbuzení, jsme se vydali do té samé restaurace, co jsme byli den předtím. Nehodlali jsme riskovat. A poté? Poté pěkně spát.Zakoupili dva lístky ( za 50 liber!), a vyrazili za celebritami. Vyfotila jsem se se všemi, kteří mě zajímali. Už jsem vám říkala, do koho jsem se zamilovala? A také kdo bude můj budoucí manžel? Tak to koukejte, už spolu máme i fotku.

4.den

Čtvrtý den jsme ráno vyrazili do outletu mé oblíbené značky - Burberry. Kde jsem si koupila bílé triko a šátek. Po outletu jsme jeli zpět do Londýna, kde jsme vyrazili po Oxford street. Ulice se všemi možnými obchody, kde jsem si nakoupila oblečení na rok dopředu. Po nakupování jsme se šli sbalit do hotelu a vyjeli na letiště. Kde jsme si chvíli počkali. S sebou na palubu jsem si brala tašku, ve které byl foťák. Když nás kontrolovali, něco se pánům důležitým na mém foťáku nelíbilo a začali ho vyndavat z mé tašky. Skoro ho tam začali rozebírat, už jsem se bála o objektiv, půjčený od taťky. Nakonec usoudili, že ve foťáku asi nejspíš skrytá bomba nebude, řekli "ok" a už nás strkali pryč. Potom jsme nasedli do letadla, a odfrčeli do Prahy. Z Ruzyně jsme jeli autem k nám domů. Domů jsme dorazili kolem třetí ráno a já příští den spala do jedenácti.

KONEC

Tyto čtyři dny v Londýne se mi moc líbily a jsem ráda, že jsem tam byla. Ráda bych tam co nejdřív jela znovu.
Ale to nebude třeba, až dostuduji, budeme bydlet s Harrym v našem sídle.. :DD

P.S. Naprosto chápu, že si to málokdo z vás bude číst až do konce. Ale bavilo mě to psát a je to tak trochu i pro mě. :)



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Anne* | Web | 25. října 2012 v 23:20 | Reagovat

Super ! Londýn he mé oblibene mesto :)) a je super ze jsi toho tolik videla :)) S Harrym vam to moc přeji :D Ale priznam se ti dvou hodinovou frontuby se mi stat nechtel :))

2 Clara | Web | 16. ledna 2013 v 21:10 | Reagovat

Podle popisu sis to moc užila :) Já tam jedu v květnu na týden ;) A nehorázně se těším ;))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama